Nedozvíš se nikdy Co se ve mně děje Nezradím sama sebe Nepuknu a nerozbiju se na kusy Nedozvíš se nikdy Proč občas zhasnu A až se zeptáš Přikreslím si úsměv zpátky na rty Nedozvíš se nikdy Že po cestě domů Pláču (A kdo by se ptal Tak je to jen déšť)
Je to tak lepší Tvoje rozhodnutí Tak jako všech před tebou A kvůli ní A ostatním A řečem Řeči, ty se vedou Je lepší neplést se jim do cesty A tak ustoupíš Tak jako všichni před tebou A moje SOS Odumře kdesi v meziprostoru Kde pořád beru sílu volat? (cestou do Greenu, 14.11.2018)