Skoro březnová

Zasněná jak náměsíčník se loudám ulicí
Mé město vztahuje neony
Dotýká se mě kandelábry
A řeky kolejí lákají k plavbě až za obzor

Ještě svítí zimní souhvězdí nad odranými stromy
Ale sněženky už vystrčily prsty
A jaro mi připaluje lýtka
(Ale jen trochu, prostě ze zvyku)

A je mi krásně jako pokaždé
Když jaro zavoní vzduchem
A je mi krásně
A ještě krásněji
Když jako náměsíčník
Zasněná
Loudám se ulicí
Vstříc březnu

(8.3.2019)

Průhledná zápletka

Jsou příběhy
Jejichž konec neuhodneš
Plné zvratů
Překvapení

Někdy skončí jako z červené knihovny
Někdy jen tak odplynou jak rozečtená kniha
A někdy to skončí prostě špatně
(ale i to je přece život)

Jsou příběhy
Které přečteš jedním pohledem
Se zápletkou průhlednou jak poslední sklenka
Víš hned, že nemají dobrý konec

Škoda jen
Že je nečtou i ti
Kteří tyhle příběhy píšou

(3. 2. 2020, kancelář)

Pod šibenicí

Jak poslední ze všech psanců
S hlavou v dlaních čekám na popravu
Na oprátce se houpou
Mé naděje
Sny
A důvěra
A čtvrtá, čtvrtá v řadě budu já

Až to přijde
Až upletou mi provaz z deziluzí
Odmítnu pásku přes oči

Vždycky jsem se dívala vpřed
A necouvám ani teď
Když jako poslední psanec
S hlavou v dlaních
Čekám
Na
Popravu

(21.1.2020, kancelář)

Matematická

Má lásko z první lavice,

jak na základní škole

zbožně ti koukám na záda

a nesměle si sním.

Vidíme se jen v matice

a ještě u Markové

a mé srdce to nezvládá

a pukne. Já to vím!

Má lásko z první lavice,

jen díky tobě snad,

když mezi snění bláznivé 

mi vpluje integrál,

tak vzbudí se mé ambice

a štěstí bude přát

a já v písmenko příznivé

změním svůj svatý grál.

(2. 11. 2017, v matematice)