byl konec září a psal se sedumnáctej rok
babí léto jako z letáku
listí zezlátlo když na něj sáhnul král Midas
a nejspíš pošťouchnul i nás
protože pivo zlátlo ve sklenicích
a struny kytar zestříbrovatěly
a v kašnách voda zpívala skoro jako my
(i když chvílemi mnohem špinavěji)
neony řvaly přes celý město
když jsme jím táhli cíleně bez cíle
to tehdy se otevřely nějaký zapomenutý dveře
a tys' mě vyléčil z věcí
o kterejch nikdy nikdo neslyšel
a vlastně ani ty ne a proto nejspíš byla léčba tak účinná
když podzim přešel v zimu
a sedumnáctej do osumnáctýho
a bylo daleko všechno uzavření
byl konec září
rok sedmnáct
a všechno bylo krásně vypraný
