Všechna ta malá nádraží
Schovaná na opuštěných tratích
A kostely
Co se mění s krajem
A boží muka
A hřbitovy s kříži zlámanými
A cesty zarostlé heřmánkem
Jak by to všechno čekalo až se vrátím
Až s nohama ulepenýma karbolem
Přijdu po pražcích
A na mezi
Pod scénou z Golgoty
Mě mateřídouška přijme zpět.
Nad hlavou nebe plné hvězd
A trávu pohladila rosa
Loudám se po nejhezčí z cest
Loudám se po ní jen tak, bosa
Nad lesem bliká vysílač
Červené oko vlídně shlíží
Neptá se, co jsme vlastně zač
A na dálku nám neublíží
U nohou oheň zapraskal
Uhlíky jako hvězdy září
A my už nechceme jít dál
Chceme jen umýt popel z tváří
Nad hlavou nebe plné hvězd
Pod kopcem vítr lísky hladí
Sem vede každá z letních cest
A můžeme tu zůstat mladí.
Brečím vám přímo u nohou, kamarádi
Brečím a bleju ze všeho chlastu
Vína, piva, slivovice, ginu
Na rukách mám krvavý šrámy dlouhý až po loket
A hluboký až na kost, že je žádná jehla nesešije
A moje krev vám kape na tenisky
A moje slzy vám kapou na nohavice
Trhám si vlasy, rvu je v obrovských trsech
Hořím, protože mi upadl zapalovač
Když jsem si chtěla dát poslední cigáro
Ale to je jedno
Umírám, umřela jsem už dávno
A vy, kamarádi nejdražší nejmilejší moji
Sedíte
Koukáte
A dál melete ty svý sračky
Zatímco mý tělo
Se rozkládá přímo
Na vašich
Teniskách
Jo, a takovej je život u nás v Brně
(27.5. víno & slivovica)
tak mě poslouchej
vždyť řvu o pomoc
jako velryba vyvržená na pláž
mám v žíle tři promile
a v životě sotva půlku
každej máme svý auvajs
a každý auvajs je důležitý
jenže když tě nikdo neposlouchá
je to jako řvaní do zdi
a tak křičíš
křičíš
křičíš
a až na to dojde
tak to prostě bude
auvajs
navždy
