Tam

Po cestě kráčím,

ta cesta je dlouhá

a vede mě někam,

kde možná to znám,

sotva jí stačím

a v mém srdci touha,

a já pořád čekám,

že dojdu až TAM.

Obzor je zlatý

od paprsků smíchu

a cesta se stáčí

jak bělavý had,

bolí mě paty

a usínám v tichu

a vlastně mi stačí

jen mít něco rád.

Po cestě bílé

a se sluncem v zádech,

pod alejí stromů

se procházím sám.

To je ta chvíle,

kdy zlatavý nádech

mě zavede domů

a to je to TAM.