čtvrtek 5. července 2018

Kam jsem se poděla

Kam jsem se poděla?
V odřeném klobouku
S děravýma botama
S batohem, co přetrhlý má řemen
(to ale nevadí, vždyť je stejně prázdný)

Kam jsem se poděla?
V košili bez knoflíků
S páskem z tkaniček
S kytarou bez půlky strun
(a přesto dá se na ni zahrát úplná opera)

Kam jsem se poděla?
S prázdným žaludkem
S žízní usídlenou na jazyku
S prošlou jízdenkou a bez koruny v kapse
(hlavně, že křepelka mi nad hlavou vyvolává svých Pět-peněz)

Ať si
Nehledě na to vše
Ležím na mezi jak v dávných dobách tuláků
A pod lesem duní vlak
A já miluju

Miluju nebe, hvězdy, vítr
Miluju vůni mateřídoušky
Miluju všechny cesty, které na mě čekají

Miluju tohle strašné letní klišé

Tam jsem se poděla

Do větru a snění…

Žádné komentáře:

Okomentovat