Není toho málo, co vláčím na hřbetě
Až moc na to, kolik křížků mám
Zvládám svou pouť vcelku neskloněna
Levá
Pravá
Pomalu ale jistě pořád vpřed
Někdy ale
Zakopnu o kapku z mého srdce
A to všechno na mě padne tíž a tíž
Až dopadnu na kolena
A štěrk mi odře dlaně
Prach cesty dusí
A není kde brát dech
A nikdo neslyší jak prosím o oporu
Jak lapám po dechu
A nemůžu vstát
Jak mě to všechno tlačí k zemi
Přesto
Znovu
Znovu
Znovu
Vstávám a dál
Vláčím
To nemálo na svém hřbetě
Vstříc ničemu
(21.5.2019, Černá Pole, 0,6 l bílého)
Žádné komentáře:
Okomentovat