Rok uplynul
Zdá se to jako sen
Někdy krásný
Někdy noční můra
Spousta radosti a smíchu
Dost pláče a zoufalství
A nejvíc lásky
Utnuté a zakázané
Nechtěné
A tak hrozně, hrozně opravdové
Až je mi z toho do pláče
Protože když pravá láska zplaní
A uvadne
Dá se vůbec ještě něčemu věřit?
(7.11.2019)
Žádné komentáře:
Okomentovat