Ulita

Ve šnečí ulitě skrývá se čas.

Zalezl. Mlčí. Snad bojí se nás?

Pro marnost mlčení, 

pro marnost slov,

pro lásku, pro válku, pro slzy vdov.

Ve šnečí ulitě osud se skryl.

Malý a bezbranný, bolavý byl.

Pro marnost trápení, 

pro marnost běd,

pro strach, pro nenávist. 

Pro celý svět.

(2009)

Volba

Je to má volba a přesto chci zpět,

zraním tě, ztratím – a pak shoří svět,

je to můj osud, snad vzepřít se chtít…

Copak jde zabít a přitom dál žít?

Je to má volba a dobře to vím,

svět tiše shoří na popel a dým.

Osud je hloupost, proč zoufalec být,

když můžu zabít – a přesto dál žít?