středa 1. února 2017

Podvečerem

Nad městem hoří večerní nebe
růžovozlatým příkrovem
a první hvězda nesměle blikla
přímo nad temným Petrovem.

Parnasu mračna vzdouvají se
na Zelném rynku barokně,
zakláním hlavu - římsy a sochy
a uschlý muškát na okně.

Zahrádky končí. Poslední číšník
ustrnul v tiché úkloně.
Převracím v prstech tajemný lístek:
"Budu tě čekat u koně."

A potom přijde, z odlesku rudé
(ne proto že se stydí snad),
to moje město, nad které není
a které budeš mít navždy rád.

Žádné komentáře:

Okomentovat