středa 17. května 2017

Lom u Nedvědic

Ten lom až na dno vylámaný
Pan Skácel jak by o něm psal
A smělé břízy bělaly se
V té misce rudošedých skal

Nad lomem skřivan třepotal se
A zpíval, zpíval z plných plic
Bylo to na začátku máje
Když léto vyšlo do ulic

Na dně byl pramen čiré vody
A tráva hebčí sametu
A zrovna táhlo na poledne
(Jestli se tedy nepletu)

A člověk měl chuť náhle sčítat
Své viny i své zásluhy
Když slunce kapky prosvítilo
A lom se oděl do duhy

Žádné komentáře:

Okomentovat