Ještě počkáme, až káně zakřičí,
pak se zvednem a půjdeme domů,
z ponožek vyklepem jehličí,
ze spacáků uschlé listy stromů.
Ještě počkáme, než pole povláčí,
než na mezích budou všechny stohy,
z vlasů vyndáme si bodláčí,
v teplé vodě umyjeme nohy.
Ještě počkáme, pár dní… Nebo let?
Vždycky je dost času moct se ztratit.
Odejdeme objevovat svět –
musí pryč ten, kdo se zas chce vrátit.
Žádné komentáře:
Okomentovat