Ve vinicích, když svítí slunce
a bílé mraky nebem jdou,
nad hlavou křičí černí ptáci
a hlína skřípe pod nohou.
Trávu pobělí jinovatka
a hrozny sladce chutnají,
bez dechu chytáš světlo slunce,
které jak víno opájí.
Ty vinice, ty dlouhé řady,
táhnou se dále, do dálky,
a hrozny modré, zelenkavé,
třpytí se jako korálky.
A bílé skály, modrá voda
a řady keřů mlčících,
jsou jako sen, sen nedosněný
o mých pálavských vinicích.
Žádné komentáře:
Okomentovat