Potkali jsme se večer,
v srpnový večer koncem léta,
spálená země chladla
a tráva byla měkká.
Mohla jsem něco dělat?
To nevím. Nemám právo veta.
Tak nám zbyla jen země
a teplá noc jak deka.
Já odešla jsem ráno,
potichu, jak host nežádoucí,
i slunce ještě spalo
a nebylo kam spěchat.
Já šla bez otočení
a kolem okna nevidoucí,
kdo ví, zda chci to změnit
anebo to tak nechat…
Žádné komentáře:
Okomentovat