Když jdeme městem co noha nohu mine
a nikam, nikam nespěcháme,
kolik toho o sobě teď víme?
Jak dobře se vlastně všichni známe?
Když jdeme městem přímo ku Parnasu
víme, kdo jsme a víme, co chceme?
Hledáme lásku? Štěstí? Nebo spásu?
Víme, kam mířit, když tu takhle jdeme?
A tak jdem městem, které ztichlo nocí,
Skácel nás hlídá z Denisových sadů,
anebo je to možná jenom pocit
a dech všech splínů, co necháme vzadu.
(listopad, 2018)
Žádné komentáře:
Okomentovat