Občas píšu z první vody
Dneska píšu z prvního ginu
Dobře
Ne z prvního
Bylo jich víc
Víc než mých nešťastných lásek
než dní s nevyslyšeným voláním
než nocí bez šťastného konce
Snadno se píše
Když vám v hlavě vězí trám
Když vám na srdci leží kámen
Když nevíte kam utéct
Když vaše básně nikdo nečte
Ne snadno
Prsty, ty snadno skáčou po písmenech
Ale srdce
To pláče někde v koutě
a duše pod tíhou všech těch ginů
má jen jediné přání
Ať už je ráno
Ať už je den
(25.1. 2020, Brno, Antala Staška)
Žádné komentáře:
Okomentovat