Ač mi víno zvolna plní hlavu
Poslední cigáro
A jak odsouzená na popravu
Zvládnout musím, co mi tíží duši
On neví, sotva vůbec tuší
Ať neví
Vždyť tohle je můj boj
Pod clonou deště schladím svůj nepokoj
A čas, ten všechny rány zatáhne
Nezhojí, s tím mám až moc zkušenost
Teď jenom přestát bezmoc a žárlivost
A doufat aspoň v jeho štěstí
Vrátím se zpátky ke své lahvi vína
Po vínu aspoň na chvíli se zapomíná
Na prohru, co bolí víc než dřív
Ještě můžu psát
Přiopilá sic
Psát ještě můžu
Ale už nic víc
(3. 7. 2019)
Žádné komentáře:
Okomentovat