Nádraží.
Plné vzpomínek a vůně pražců.
Dvě lesklé koleje vedoucí do neznáma.
Ticho před tím, než přiduní vlak
a odjede pak
i s náma.
Jen čas sám ví, co všechno vzal,
akordy kytar, cinkot plechovek.
I tohle odpoledne zmizí v propadlišti.
Nakonec přejde i nás lidí věk.
Kdoví, snad za dva nebo za sto let
zmizí i tato malá nádražíčka,
zbydou jen ty dvě lesklé koleje
a kotě
líně mžourající do sluníčka.
Žádné komentáře:
Okomentovat