K ránu málo
schází,
i měsíc šel už spát,
do schránky dopis
házím
a zas si zkouším
lhát.
Píšu ti po tisící,
nastokrát zklamaná,
jak Tomáš nevěřící,
jak třtina zlámaná.
Nevím už, co se stalo
a co se bude dít,
vím vlastně hrozně
málo
a
zapomínám žít…
Žádné komentáře:
Okomentovat