O obzoru už psali jiní
a jistě psali výborně,
někteří ryze poeticky
a jiní ryze odborně.
Obzor je tam, kde země končí
a tam, kde nebe začíná,
obzor je modrý květináček
a slunce rudá květina.
Obzor a nebe – přísný párek,
který se tvrdě zamračí,
obzor je tam, kam toužím dojít
a na co síly nestačí.
O obzoru už psali jiní
na papír věků bůhví čím…
A že jsem psala o něm taky,
nu – tak už radši pomlčím!
Žádné komentáře:
Okomentovat