Into the West

Polož si svou ztěžklou hlavu do mechu,
noc už padá, přikrádá se chlad,
odpočiň si aspoň trochu od spěchu,
bílý břeh ti stejně nedá spát.

Vím, proč pláčeš, proč máš slzy na tváři,
tvoje cesta končí mnohem dál,
na západě hvězda dávno nezáří, 
bílý racek na tě zavolal.

Co uvidíš, až přepluješ oceán
a co horizont ti odhalí?
Šedé lodě sesbírají rosu rán
a svítání plachty zapálí.

Naděje až padne ve svět beze dne,
vzpomínky ti z hlavy utečou,
v mých pažích bezpečí je bezedné,
hvězda září, slzy netečou.

Čas se vrací, racek krouží nad lodí
a až stříbrný déšť rozhrnem,
naděje se v srdci zase narodí,
až spatříš břeh bílý s věčným dnem.

(5.1.2010, volný překlad Into the West, Annie Lennox)