Mám rozřezané dlaně
od střepů vzpomínek
a nebe chutná slaně
a malý plamínek
hoří kdesi ve tmě
jak maják nad mořem.
Ach, bludičko má, veď mě,
tam, kde je pevná zem.
Hej, bratři námořníci!
Jen rychle nakládat.
V noci temně vřící –
už je čas se bát,
Skočme do vln moře,
a k světlu plavme tmou.
A vzpomínky a hoře
ať s lodí ke dnu jdou!
Žádné komentáře:
Okomentovat